Krátké a jasné zabušení na dveře ohlásilo revizi pořádku a slušnosti. Do tříd vstoupily zahalené Lucinky v oblaku moučného prachu. Neprozradily o sobě nic, jen se syčením propluly místnostmi, pokáraly nepořádníky, ometly rozcuchané uličníky a zase odšustily pryč… Třeba sem.

Druháci nelenili a obsadili ateliér naší milé, vždy akce schopné, Jarky Juříčkové. Děly se u ní věci kouzelné. Voskovky, žehlička, rámeček a mohla se hned pořádat výstava. Teď tvůrce čeká rozhodnutí, komu ten svůj magický obrázek v andělském obalu věnují. Aby je ve třídě nerozbili a zchladili svou horoucí touhu po urychlení času, vypravili se raději druhého dne přes kopec do Uniparu za vánočními světýlky. Vyzkoumali, jak se svíčky tvoří i zdobí, a sami si leccos vyzkoušeli. Naštěstí měli u sebe omezenou sumu; hrozil nákup zboží na vývoz, protože se blýskalo a bylo ohromující (nejen velikostí). A těšení se násobí každou chvílí… K tvůrčí atmosféře vejděte tudy.

Hned po úklidu popela po pekelnících v hale vypukl házenkářský turnaj 1. a 2. tříd. Přidat se mohli i takoví, které lákalo vyzkoušet si, jaké to je s míčem v ruce a spoluhráči v dosahu. Barevné postavičky se míhaly po prostoru, povzbuzovaly se navzájem a tázavě čekaly na pochvalné pokývnutí od trenéra nebo diváků. Mezi zápasy nešlo odolat trase hbitosti, zkoušce přesné ruky a měření rychlosti vrženého míče. Všichni si byli jisti svou vítěznou sérií, protože se vstřelené branky nepočítaly:). A možná i díky tomu hráči a hráčky odcházeli s úsměvem a nadšením. Děkujeme, Ondro Miko, Tobě i celé Tvé podpůrné skupině zkušených pomocníků. Podívejte se, kde začíná vrcholová hra…

V předvánočním čase děti ve školní družině nelení a vyrábějí různé vánoční dekorace, andílky, stromečky ozdoby na stromeček… Výtvory šikovných ručiček můžete vidět ZDE.