Toho pátečního odpoledne se do dveří třetí třídy vkulily dýně i dýněčky a za nimi vykukovaly děti, maminky a nejmenovaný zdroj přísahá, že se tam zjevil dokonce i jakýsi vzácný tatínek:). Během několika chvil dostaly obyčejné dýně neobyčejné obličeje a některým narostly i vlasy. Mezi slupkami a odřezky bylo možno vysledovat i stopové množství drobečků buchet a jednohubek. Starší děti, které mají obvykle své sourozence na starosti a hlídají je jako oko v hlavě, v důsledku čehož nemají čas na své vylomeniny, se konečně jednou mohly beztrestně vyřádit! Připravily třeťákům stezku odvahy a náramně si to užívaly. Jaké štěstí, že nikdo nezbloudil a nestrávil ztracený a vyděšený ve škole celý…

aneb kdo chce podzim krásný, nechť si ho opatří u bludiček Uprostřed týdne se naši druháci rozhodli pojistit pěkné podzimní počasí navýsost odvážnými skutky. Za šera, hned poté, co obrostli listím, se sešli u vrátek školy a společně doběhli nad tajemný les Březovec. Málokdo ví, že tam sídlí bludné bytosti, které mají na starosti střídání ročních dob. A někdy dokáží být hodně škodolibé a hrůzostrašné! Leč naši odvážní rozdělili se do skupin a vyzbrojeni světýlky a odhodláním, vydali se na děsuplnou pouť. Škála zvuků z hlubin lesa obsáhla zrychlený dech, kvílení a dokonce i dopad tří slz do jemně tlející trávy. Bludičky se jim podařilo uplatit slušným vychováním, chytrým vyřešením…

Čtvrťáci si letos rozlosovali pro své trojdenky v Semetíně různobarevné počasí. Jedni se nechali slunkem laskat, druzí mokli a třetí se nedopočítali rychlosti větru ani odstínu šedi oblohy. Ale koneckonců…to bylo jedno…poznat, jak je kdo vyladěn pro skupinu, jak mu to pálí nebo jak se chce prosadit sám, se dá i ve vánici… Nahlédněte tady.

aneb kdo nebrzdí, smete celý dav Poslední výstavní počasí využili druháci k výstupu na rozvaliny Hradiska. Od slunka si slibovali, že s jeho pomocí se bude aspoň dobře pátrat po blýskajících se diamantech, briliantech a zlaťácích, na které si brousili zuby od chvíle, kdy zaznělo slovo POKLAD…Ten moment spustil všeobecné šílenství…členové expedice byli k nezastavení! Strhli všechny rekordy v běhu do kopce a ve fretkovitém pobíhání po vrchu samotném. Naštěstí měli dojem, že skvosty mohou být ukryty i v okruhu 10 kilometrů:); jedině to zaručilo šťastný návrat k obědu. Druhého dne se nemohli věnovat ničemu jinému než vědecké práci spočívající v pátrání po historii, počtu modřin a žasnutí nad cennými…